subglobal1 link | subglobal1 link | subglobal1 link | subglobal1 link | subglobal1 link | subglobal1 link | subglobal1 link
subglobal2 link | subglobal2 link | subglobal2 link | subglobal2 link | subglobal2 link | subglobal2 link | subglobal2 link
subglobal3 link | subglobal3 link | subglobal3 link | subglobal3 link | subglobal3 link | subglobal3 link | subglobal3 link
subglobal4 link | subglobal4 link | subglobal4 link | subglobal4 link | subglobal4 link | subglobal4 link | subglobal4 link
subglobal5 link | subglobal5 link | subglobal5 link | subglobal5 link | subglobal5 link | subglobal5 link | subglobal5 link
subglobal6 link | subglobal6 link | subglobal6 link | subglobal6 link | subglobal6 link | subglobal6 link | subglobal6 link
subglobal7 link | subglobal7 link | subglobal7 link | subglobal7 link | subglobal7 link | subglobal7 link | subglobal7 link
subglobal8 link | subglobal8 link | subglobal8 link | subglobal8 link | subglobal8 link | subglobal8 link | subglobal8 link

 

 

 

 

 

HOMOSEXUÁLNÍ RODINA V REALITĚ?

Je lesbou, je matkou. Matkou třináctileté dcery, kterou od jejího narození vychovává se svou přítelkyní. Paní Jana je lékařkou v jedné ze středočeských nemocnic a i to je hlavním důvodem, proč svou homosexualitu tají. Minulé zaměstnání musela po přiznání ke své orientaci opustit, dokonce na ní někdo z bývalých kolegů poštval sociální pracovníky. Už nechce riskovat. Po krátkém telefoním hovoru souhlasila s rozhovorem přes ICQ (program pro komunikaci dvou lidí přes internet), podmínila jej ovšem záměnou jména a autorizací přepsaného rozhovoru.

Dobrý den. Proč jste odmítla osobní rozhovor a co Vás naopak přimělo k tomu jej nakonec poskytnout prostřednictvím ICQ?

Dobrý den. Tak především mě váš telefonát zaskočil a vzhledem k nedávným negativním zkušenostem jsem neměla zájem o své situaci otevřeně hovořit, natož pro nějaké médium. Ale pak jsem si řekla že by společnost měla vědět, že model dvě ženy a dítě funguje. Vzhledem k tomu, že udržuji kontakty s více ženami, které tak žijí, mohu říci, že se nejedná až o tak ojedinělý akt.

Těmi kontakty myslíte nějakou uzavřenou společnost lesbiček, které mají rodiny?

Je jasné, že čas od času přicházejí různé vnější tlaky na můj stav, ať už od sousedů, nebo od někoho jiného a tak jsem začala hledat ženy v podobných situacích a postupně jsem se s několika seznámila. Ale více o tom hovořit nechci, protože nemohu mluvit za jiné.

Zmínila jste se o "nedávných zkušenostech", které Vás donutily volit lépe slova, povězte mi o nich něco.

Před rokem jsem ukončila pracovní poměr v jednom soukromém středisku. Na vánočním setkání pracovníků jsem vypila o něco více vína a svěřila se kolegyni, že jsem lesba. Pak následoval prakticky teror, protože ona dáma se o tom nezapoměla zmínit všem zaměstnancům až po uklízečky. Bohužel jen málokteří to unesli natolik, aby to na sobě nenechali znát a našli se i tací, pro které se gradující legrácky na mou osobu staly dennodenním chlebem. Vydržela jsem to do té chvíle, než mi na dveře bytu zaklepala sociálka. Tehdy jsem se rozhodla, že si rozmyslím, koho si pustím k tělu.

Vaše homosexualita tedy někomu nešla dohromady s tím, že máte dceru.

Asi tak. Přišla k nám sociální pracovnice, které jsem musela vysvětlit co dělám dceři k svačině do školy a kolikrát týdně peru špinavé prádlo. Bylo to velmi ponižující.

Jak na to reagovala Vaše dcera?

Ona je na svůj věk velmi rozumná, takže se spíš bavila, než že by byla traumatizovaná a musela sem jí velmi krotit, aby si z té paní nedělala legraci, ta sociální pracovnice za to nemohla, dělala jen svoji práci.

Zajímalo by mě, jak probíhala výchova Vaší dcery a jaké odlišnosti do výchovy heterosexuály by jste uvedla...

Úplně normálně, jako vaše výchova, nebo výchova vašich přátel i moji rodiče jsou heterosexuální. Když byla Lucka ještě malá, nebylo třeba jí nějak extra cokoliv vysvětlovat. Chápala to tak, že žije s mámou a Lucií a s oběma má podobný vztah. Žádné dvě maminky. Čím více začínala rozumět, to bylo období, kdy měla jít do školy, začaly jsme jí naznačovat, že my doma jsme jedna varianta rodiny. Někdo má mámu a taťku, někdo jen mámu, nebo bydlí s tátou a někdo má maminu a Lucii. Dnes už samozřejmě všechno chápe a dovoluji si říct, že s tím neměla nikdy problém. Jestli se ptáte na tohle.

Ano, přesně na tohle. Odpůrci adopcí homosexuálními partnery apelují na skutečnost, že dítě je ve společnosti ostatních dětí s heterosexuálními rodiči za exota. Jaké jsou Vaše zkušenosti?

Já jsem ve škole vždy vystupovala jako svobodná matka, což vlastně podle zákonů jsem, ale neměli jsme problém aby moje partnerka Lucinku vyzvedla z družiny a podobně. Nikdy se nikdo neohradil, buď jim to nepřišlo zvláštní, nebo se báli. Třeba si mysleli, že je to její teta. Nemáme potřebu každému vykládat jestli máme oddělené postele či nikoliv. A stejně to je s Luckou. Je pravda, že si asi třikrát domů přivedla zvědavého kamaráda, který v našem bytě hledal nějaké známky abnormality, ale to jsou spíš úsměvné historky.

A z kategorie těch neúsměvných, můžete nějakou zmínit?

Jistě, také jich pár je. V domě s námi bydlí jedna opravdu velmi netolerantní osoba, nechci jí křivdit, ale myslím že to ona nám už několikrát popsala dveře sprostými nápisy, raději ani nenecháme boty na chodbě, nedopadly by dobře. Vaše další otázka by určitě zněla a není právě tohle ten negativní vliv na dítě homosexuálů? Odpovídám možná, ale není rozdílný od situace, kterou jsem zažila, kdy soused močil na dveře rodiny, která adoptovala romské dítě. Moje heterosexuální kamarádka, které se narodil před půl rokem chlapeček, dostala anonym, ve kterém bylo stálo: "Vdej se, běhno!" Pro plasticitu dodávám, že je to velmi důstojná a slušná žena, která se živí jako právnička. Proto se podobným situacím jen smějeme.

Mužský a ženský vzor.

Máme hodně kamarádů, "klasických" mužů, Lucie je viděla v plavkách a co se týče výchovy, nepreferujeme vzor: hodná maminka za plotnou a přísný otec živitel. nemyslím si že je rozmazlená. A vyměnit si žárovku doma také dokážeme.

Zná Vaše dítě svého otce?

Ne. Kolonka otec je v jejím rodném listě vyplněna: neznámý. Zatím jeho původ nechce znát, až bude chtít, dozví se to.

Máte s ním dohodu, že jednou za ním dcera může přijít?

Ano a asi se tak stane, ale jak už jsem jednou řekla, nechci zde odkrývat soukromí někoho jiného. Raději budeme mluvit o nás.

Jaký má vztah Vaše přítelkyně k Lucie? Je mateřský?

Jistěže je mateřský. Pro dítě jsme se s Lucií rozhodly dobrovolně a společně. Já jsem se měla stát biologickou mámou a jako malá kompenzace je pojmenování dcery po ní.

Nepřemýšlely jste, že i ona by mohla mít Vaše společné dítě?

Samozřejmě jsme o tom mluvily, ale Lucii spíš záleží na kariéře a necítí svůj vztah k naší holce nějak ochuzený tím, že mami říká mně.

Tak třeba: dcera se zamiluje, kdo se to dozví první?

(nejdříve po síti přichází spousta usměváčků) Tak to vám můžu říct úplně přesně. Seděly jsme zrovna u televize a jedly štrúdl, když z Lucky vypadlo: "Jo a už jsem vám říkala, že mám partnera?" Takže odpověď dva v jednom - dcera je heterosexuální. Stalo se to asi tak před měsícem.

Využijete s přítelkyní možnosti registrovaného partnerství?

Ano. Časem. Dohodly jsme se na tom všechny společně, že tohle přesně chceme.

Vystupujete mezi svými přáteli jako máma s dcerou a Lucie, nebo jako rodina?

Jako rodina, nejde o vystupování, my rodina jsme.

Děkuji za rozhovor a za tým našeho projektu HOMODOMOV Vám musím vyznat velké sympatie.

Děkuji také.

Monika Harčaríková

 

Zpět na Homepage

Mapa stránek | Kontakt | ©2006 Harčaríková Monika; VOŠP